Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Z nepravidelného tvoření slov: mechanické krácení a přiklánění slov (blending)
Šimandl, Josef
Po přehledu nepravidelností v pravidelném odvozování je podán přehled nepravidelných způsobů tvoření slov v české gramatografické tradici. Následuje několik poznámek k mechanickému krácení. Ze specificky anglických způsobů tvoření slov je připomenuto zpětné odvozování (back derivation); největší pozornost se však věnuje blendingu. Hodnotí se české výrazy pro blending a protentokrát je vítězem přiklánění, protože v blendu je nadále přítomen význam každé jednotlivé části a v různé míře i jejich forma. Podávají se příklady, jak problematické je tradiční lišení blendů na „věšáky“ (portmanteaux) a teleskopy: existuje totiž více způsobů, jak slova navzájem přiklánět. Zavádíme nový termín narážení pro sémantickou stránku blendingu: každý blend naráží na svoje základová slova. Frekvenci mechanických zkrácenin a blendů nelze stanovit pro unikátnost těchto kreativních výtvorů. Otázka, jak velká je periferie (slov neutvořených, slov vytvořených ze zapomenutého základu a/nebo podle zapomenutého modelu, slov mechanicky zkrácených, slov přikloněných čili blendů ...) v poměru k pravidelně a správně utvářeným slovům, zůstává nezodpovězena, ne však zapomenuta.
Odlučitelná předpona preč a prefix wot- ve starší hornolužické srbštině a jejich role při gramatikalizaci slovesného vidu
Brankatschk, Katja
Tento příspěvek se věnuje hornolužické odlučitelné předponě preč ve srovnání se synonymním prefixem wot-. Klade si otázku, zda pomocí těchto dvou elementů je možné tvořit vidové páry typu preč hić (ipf.) – woteńć (pf.). Na základě korpusu z překladu bible do starší hornolužické srbštiny analyzují se ca. 100 příkladů s předponou preč a 50 príkladů s wot-. Zdá se, že je odlučitelná předpona dostačně integrovaná do slovotvorného systému, aby mohla převzít tuto funkci. V korpuse se najde ovšem pouze jeden potentiální vidový pár preč hić / (preč) woteńć. Tyto slovesa ukazují navíc jen slabé příznaky vidovosti. Silněji se při použití předpony preč projevuje vliv konkrétního německého ekvivalentu s odpovídající předponou nebo jiné lexikální factory. Celkově se zdá, že vid ve starší Hornolužické srbštině je gramatikalizován jen na nízké úrovni, potřeba vytvořit ipf. vidového partnera pro sloveso s prefixem wot- se nevyskytuje často. Zůstává otázkou, jakou roli hrajou tyto příklady v narativním kontextu, kde se kombinují pf. tvary aoristu s ipf. imperfektu. Větší korpus narativních textů by měl ukázat, do jaké míry je volba vidu v těchto textech daná lexikálně, náhodně nebo zda tu existuje funkční rozdělení podobně jako v češtině.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.